|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
GPS telemetrie a měření aktivity se zaměřením na sudokopytníky (Artiodactyla)
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
GPS telemetrie je stále se rozšiřující metodou pro výzkum mnoha druhů živočichů. Poskytuje automatické sledování polohy a přidružených dat na velké vzdálenosti a často i ve velkém časovém měřítku. Během vývoje této metody doznaly i vědecké studie významných změn. Experimenty, které využívají tuto technologii, se zabývají sledováním výskytu, managementem a ochranou druhů, určením aktivity pattern sledovaných zvířat, odhadu chování na různých škálách atd. Často přítomné senzory aktivity slouží k determinaci projevů chování sledovaných druhů. V této práci jsou shrnuty základy VHF a GPS technologie. Na dostupných studiích velkých terestrických savců, sudokopytníků (Artiodactyla) a okrajově zástupců čeledi medvědovití (Ursidae) je poukázáno možné využití GPS technologie pro měření aktivity, postupy, omezení a výsledky studií. Na závěr představujeme experimentální přístup při měření aktivity jelena evropského (Cervus elaphus) a výsledky této pilotní studie.
|
|
|
Mapování rozšíření kříženců jelenů evropských a jelenů sika v ČR s využitím občanské vědy a audionahrávek
Nečasová, Monika ; Pipek, Pavel (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
V České republice, stejně jako jinde v Evropě (např. na Britských ostrovech), dochází k hybridizaci mezi původním druhem jelena evropského (Cervus elaphus) a jelenem sikou (C. nippon), zavlečeným z Asie. Vzhledem k tomu, že vzniklí kříženci jsou plodní, mohou se zpětně křížit s rodičovskými druhy a ohrožovat tak jejich genetickou integritu. Potomky vícenásobného křížení lze jen obtížně identifikovat na základě morfologických znaků, zatímco genetické metody jsou sice spolehlivější, ale finančně i logisticky náročné. Tato práce navazuje na studii Longa a kol. z roku 1998, která ukázala jasné rozdíly ve vokalizaci jelena evropského, jelena siky a první generace jejich kříženců, a tím zároveň naznačila třetí cestu k rozeznávání kříženců - bioakustickou analýzu. Tuto metodu jsme se rozhodli otestovat na území České republiky v rámci projektu občanské vědy, jehož hlavním cílem bylo zmapovat výskyt rodičovských druhů a jejich kříženců na základě audionahrávek jejich říjné vokalizace. Krom samotného projektu jsme pořizovali vlastní nahrávky na profesionální nahrávací zařízení se směrovým mikrofonem za účelem zisku kvalitních audiozáznamů, použitelných k podrobnější analýze. Celkově se podařilo nasbírat 451 nahrávek, z nichž pro podrobnou analýzu bylo vybráno jen 263, a to s vokalizací 162 jedinců. Ke...
|
|
|
Mapování rozšíření kříženců jelenů evropských a jelenů sika v ČR s využitím občanské vědy a audionahrávek
Nečasová, Monika ; Pipek, Pavel (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
V České republice, stejně jako jinde v Evropě (např. na Britských ostrovech), dochází k hybridizaci mezi původním druhem jelena evropského (Cervus elaphus) a jelenem sikou (C. nippon), zavlečeným z Asie. Vzhledem k tomu, že vzniklí kříženci jsou plodní, mohou se zpětně křížit s rodičovskými druhy a ohrožovat tak jejich genetickou integritu. Potomky vícenásobného křížení lze jen obtížně identifikovat na základě morfologických znaků, zatímco genetické metody jsou sice spolehlivější, ale finančně i logisticky náročné. Tato práce navazuje na studii Longa a kol. z roku 1998, která ukázala jasné rozdíly ve vokalizaci jelena evropského, jelena siky a první generace jejich kříženců, a tím zároveň naznačila třetí cestu k rozeznávání kříženců - bioakustickou analýzu. Tuto metodu jsme se rozhodli otestovat na území České republiky v rámci projektu občanské vědy, jehož hlavním cílem bylo zmapovat výskyt rodičovských druhů a jejich kříženců na základě audionahrávek jejich říjné vokalizace. Krom samotného projektu jsme pořizovali vlastní nahrávky na profesionální nahrávací zařízení se směrovým mikrofonem za účelem zisku kvalitních audiozáznamů, použitelných k podrobnější analýze. Celkově se podařilo nasbírat 451 nahrávek, z nichž pro podrobnou analýzu bylo vybráno jen 263, a to s vokalizací 162 jedinců. Ke...
|
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a v pravidelných intervalech manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenost mezi sebou do 22 metrů ("Nejbližší společníci"), zatímco ostatní jeleni jsou od sebe vzdáleni často na mnoho desítek metrů ("Mimoskupinoví"). Na základě počtu agonistických interakcí se dále mládenecká skupina dělí dle vzájemného vztahu na "Přátele" (˂9) a "Konkurenty" (≥9). Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci rozdělenými dle párového vztahu ("Přátelé" a "Konkurenti"). "Konkurenti" se zvětšující se vzdáleností zvyšovali počet interakcí, zatímco u "Přátel" se nic podobného...
|
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a pozorování probíhalo po dvě hodiny ráno a večer, jednou až dvakrát týdně od konce května do konce srpna. V pravidelných intervalech byli jeleni manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenosti mezi sebou do 22 metrů. Tito jedinci - nejbližší společníci se liší v počtu agonistických interakcí. Ti, co dosáhli 8 nebo méně označujeme jako Přátele, zatímco podskupinu druhých, dosáhnuvších mnohonásobně více interakcí, klasifikujeme jako Konkurenty. Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci uvnitř skupin (Přátelé a Konkurenti). Konkurenti se zvětšující se vzdáleností...
|
host ::
RSS.